16.kapitola - Vrací se domů

12. srpna 2009 v 22:33 | Sami
Tak další kapitola je tu. Nakonec jsem se k jejímu dopsání dostala až dneska, jelikož na mě padla jakási viróza. Kapitola je to taková, přechodová řekla bych, potřebovala jsem tam dát ještě nějaký věci, než se dostaneme dál. Tentokrát tam není žádný úryvek z něčeho. Na konci je pak jen, kraťounká informativní poznámka. Jo a prostím tentokrát omluvte extrémní chyby. Normálně hodně opraví Word ale ten mi momentálně nejede, takže je to dopisované v jakémsi obyč textáči a ten na chyby neupozorňuje.



"Robine," zvolala saracénka a ukazovala někam směrem nahoru, "Lardner," dodala pak. Robin se podíval tím směrem a opravdu spatřil přilétat bílého holuba. Jakmile holub přistál, Robin se k němu vydal a opatrně ho chytil. Když mu z nožky odvázal vzkaz, podal ho Allanovi. Krom něj, Allana a Djaq v táboře v podstatě nikdo nebyl. Sice tu byli ještě Francesca s Frederickem, ti ale, jak Robin sám před chvílí viděl, tvrdě spali. Robin napjatě rozmotal zprávu.Odplouvá v pátek. Armáda je připravena. J.
"O co jde?" zeptala se ho Djaq, když už nějakou chvíli koukal na těch několik slov a přitom ještě nic neřekl.
"Řeknu vám to večer, až tady budou všichni," odpověděl jí Robin. Saracénka jen kývla na souhlas a dál se šla věnovat předchozí činnosti.
"Je to tady?" položil tiše otázku Allan, když měl jistotu, že ho neuslyší.
"Ano je," potvrdil mu tiše Robin. Allan hluboce vydechl.

***

Šerif posedával na svém trůnu v hlavním sále. Kousek od něj postával Gisborne a přímo před ním, stál muž v otrhaném oblečení a lehce nervózně žmoulal jakousi čapku.
"Nějaké novinky, Traversi?" zeptal se šerif posla stojícího před ním.
"Ano, pane," odpověděl dotyčný.
"Tak mluv," pobídl ho šerif netrpělivě.
"Eh král, chci říct král Richard, se vrací domů," prozradil mu Travers tiše.
"Cože se?" nevěřil svým uším šerif.
"Vrací domů. Prý už vyplul," zopakoval mu.
"Kdy vyplul?" zeptal se ho šerif rozvážně. Gisborne na něm však viděl, jak moc je najednou napjatý.
"To nevím přesně, pane," odpověděl Travers popravdě.
"Tak ty nevíš?" zařval šerif, až Travers udělal poplašeně krok vzad.
"Já…" koktal zaskočeně, "já ale myslím, že určitě nepřipluje dřív než za tři, čtyři týdny, minimálně."
"To doufám, můj drahý příteli, to doufám," mluvil už zase tiše šerif. "A ty bys měl taky," dodal pak, ještě než odešel. Travers si oddechl. Gisborne však kývnul hlavou směrem na dva stráže, ti přistoupili k Traversovi a chytili ho každý za jednu paži. Travers se na ně poplašeně podíval a pak svůj pohled stočil ke Gisbornovi.
"Je mi líto příteli, ale víš toho příliš mnoho," poznamenal Guy ledově a pak se kolem zděšeného Traverse vydal pryč ze sálu.
"Ne, to ne," volal za ním ještě muž. Marně.

***

"Hej!" zvolal Robin, aby tak na sebe upoutal pozornost celého tábora. Byl večer a v táboře už byli všichni a ti se teď na něj zvědavě otočili. "Potřebuju vám něco říct," dodal ještě.
"Tak mluv," pobídl ho Will, zatímco chystal misky na jídlo.
"Jde o to," začal Robin trochu váhavě, "že král se vrací domů. Vrací se domů do Anglie."
"To myslíš vážně?" ujišťovala se Djaq. Robin kývnul hlavou.
"Během několika dní by se měl vylodit v Portsmouthu," doplnil ještě svou předchozí zprávu.
"On už je tak blízko?" překvapilo Muche.
"V těchto dnech je ve Francii u královny matky," odpověděl mu Hood.
"Něco o tom bylo v tom dopise," vzpomněla si najednou Francesca, která se odněkud objevila i s malým chlapce v náručí. Předtím na to úplně zapomněla i přes to, že se toho týkala většina dopisu. "Myslím, že tam bylo něco o nějakém vojsku," vzpomínala dál. Robin kývnul souhlasně hlavou.
"Richarda na anglický břeh doprovodí spojenecké vojsko. Většina spojenců se nachází ve Francii, pár jich je na Sicílii a několik v Irsku. Vojsko prince Johna nebude mít šanci," vysvětlil jim.
"Ty o tom už víš dlouho co?" zeptala se saracénka ale spíš než jako otázka, to vlastně znělo jako konstatování. Její hlas, však nezněl vyčítavě, ptala se stejným tónem, jako by se ptala jestli bude pršet.
"Nechtěl jsem vám dávat plané naděje. Bylo až moc velké riziko, že se po cestě něco stane a Richard do Anglie nedopluje," bránil své jednání.
"Ví o tom šerif?" položil Will poměrně důležitou otázku. Jenže Robin odpověď neznal.
"Nevím," přiznal tedy popravdě.

***

"Jsem šťastnej," pronesl Much zničehonic s úsměvem. Allan se na něj podíval pobaveným pohledem. "Né vážně, jsem šťastnej," opakoval znovu zbojník. "Vždyť je to přece skvělý," pokračoval.
"Co?" nechápal Allan.
"No že se vrací král," objasnil mu. "Dostanu zpátky Boncherche," rozjasnil se najednou Much, jako kdyby si to teprve uvědomil. "Že ano, Robine?" zeptal se Hooda zasněně.
"Ehm?" vyloudil ze sebe tázaný, který nevěnoval Muchovi pozornost.
"Že dostanu zpátky Boncherche?" zeptal se tedy znovu, trošku netrpělivěji.
"Jistě," odpověděl Robin a dál se ponořil do svých úvah.
"Lord z Boncherche," šeptl si spokojeně Much.
"To já se pojedu podívat za rodinou. Za Alice a synem," napadlo Johna. Djaq se na něj usmála, jeho nápad se jí líbil.
"Já se asi vrátím domů," zapojila se do debaty i saracénka.
"Do Svaté země?" zeptal se překvapeně Will.
"Ano," potvrdila, "bude tam konečně znovu klid. Chci navštívit strýce."
"A to tam zůstaneš?" zamračil se trochu Much.
"Nevím," odpověděla popravdě, "mám Anglii ráda ale na druhou stranu, Svatá země je pořád mím pravým domovem. A co budeš dělat ty, Allane?"
"Já?" podivil se, "Asi se usadím v Locksley."
"Usadíš?" zasmál se Will.
"Co je na tom tak divnýho?" naštval se trochu zbojník.
"Nevím ale nějak se to k tobě nehodí," podpořil Willa John.
"Vezmu si Beth, budeme mít kupu dětí a krásný domek," brblal Allan.
"A ty Wille?" zeptala se Djaq rychle Scarletta, než by došlo k nějaký hádce.
"No asi odjedu do Scarborough k tetě a k Lucovi," odpověděl ji.
"A ty, Robine?" zeptal se tentokrát John posledního člena gangu, který ještě nic neřekl. Všechny pohledy se otočily na hraběte. Ten se na ně podíval lehce nechápavě. "Co ty budeš dělat, až se král vrátí a tohle všechno skončí?" rozšířila tedy Djaq otázku.
"To zjistím, až tady ta situace bude," odbyl je Robin a aby nemusel víc odpovídat, zmizel vzadu v táboře.

***

Všichni posedávali kolem ohniště. Byla zrovna jejich obvyklá porada.
"Musíme zjistit, co šerif ví a co plánuje," obeznámil Robin ostatní.
"Chceš jít na hrad?" pochopil Will. Robin zakýval souhlasně hlavou.
"Porozhlídnout se tam," doplnil ještě svou mimoslovní odpověď.
"Máme jít s tebou?" zeptal se Allan.
"Stačí, když půjdete jen vy dva," ukázal na Allana a Willa. "Allan zná dobře hrad a Willa zase nezná až tolik lidí."
"Já chci jít taky," hlásil se hned Much.
"To je zbytečný, Muchi," rozmlouval mu to Robin. "Větší skupinka by navíc působila nápadně." Much něco zabrblal a odpochodoval si do kuchyně.
"A co bude pak?" optala se saracénka.
"To se uvidí," pokrčil rameny Hood.
"Nějakou představu a plán už ale máš ne?" podíval se na něj John.
"Pokud šerif nic neví, tak budeme dělat to co doteď a čekat na králův příjezd," popisoval Robin.
"A pokud něco ví?" ozvala se znovu saracénka. Robin nic neřekl, jen se na ni podíval výmluvným pohledem.

***

Robin a Allan s Willem se blížili obezřetně k hradu. Kousek od brány je Robin zastavil.
"Allane, ty běž do hospody. Zeptej se Beth jestli třeba něco nezjistila a taky se zkus nenápadně vmísit mezi hosty. Ale kdyby se náhodou objevil Gisborne nebo někdo jemu podobný, tak vypadni, je to jasný?" začal dávat Hood pokyny. Allan jen kývnul hlavou a vydal se směrem k hospodě. "Ty projdi spodní část hradu, mezi vojáky a tak. Třeba tam něco zaslechneš," řekl pokyny i Willovi.
"A ty půjdeš kam?" zeptal se Scarlett, jenže Robin už byl kus od něj. "Robine!" sykl ještě. Zbojník se však už neotočil a zmizel kdesi za rohem. A tak si Will jen povzdechl a vydal se k hradu.

***

Robin se s opatrností proplétal chodbami hradu. Mířil k spodnímu vchodu do hlavní síně. Když se k němu dostal, lehce pootevřel dveře. Měl štěstí, šerif seděl ve svém trůně a zamyšleně si mnul bradu. Kousek od něj stál Gisborne.
"Komu nejvíc věříš?" zeptal se zničehonic šerif. Robin si všiml, že sebou Gisborne trochu trhnul, nejspíš byl ponořený ve svých myšlenkách a nevěnoval šerifovi pozornost.
"Prosím?" zeptal se dotyčný nechápavě.
"Kterému ze svých mužů, nejvíce věříš, Gisborne?" zeptal se šerif znovu.
"Proč, pane?" otázal se opět Guy.
"Přestaň se tak stupidně ptát a odpověz," vyjel po něm šerif.
"Asi...asi Yagesovi," odpověděl konečně Gisborne váhavě.
"Dobře," promnul si šerif dlaně, "budu ho potřebovat." Gisborne tazavě pozvedl obočí. "Potřebuju někoho schopného, kdo donese list pro prince Johna," vysvětlil mu tedy šerif trochu neochotně.
"Mohl bych mu ho odvést já," navrhl Guy.
"Ne, tebe chci tady," zamítl šerif.
"Ale..."zkusil to ještě Guy.
"Přestaň tu alejíčkovat Gisborne a radši mi zavolej, toho tvýho Yagese. Nechci ztrácet čas. Vyjede hned zítra ráno," rozhodl šerif. Robin se rozhodl stáhnout. Slyšel toho dost, co mohl využít. Podle šerifova chování navíc tušil, že šerif nejspíš neví, že král je už tak blízko. Jinak by nepsal Johnovi ale rovnou sháněl armádu.

***

Když Robin mizel z hradu, Will už vyčkával, tam kde se rozešli.
"Zjistil si něco?" ptal se hned mladý Scarlett. Robin kývl hlavou na souhlas.
"Allan tu ještě není?" zeptal se nakonec Hood.
"Ne, zatím se tu neukázal," potvrdil Will.
"Dobře, vyzvedneme ho rovnou v hostinci," rozhodl zbojník.

***

"Co jste zjistili?" ptal se hned John, jen co trojice vešla do tábora.
"Šerif zítra pošle posla s dopisem pro prince Johna," prozradil jim Robin. "Posel však nikdy nedojede," dodal pak s nevinným pokrčením ramen. Všem bylo jasné co tím myslí.
"Kde budeme čekat?" ptal se Allan.
"Na hlavní cestě. Myslím, že pojede tudy. Šerif podle mě nepočítá s tím, že bysme toho posla chytili," odpověděl mu Robin.
"A kdy pojede?" ozvala se Djaq.
"To nevim přesně. Nejspíš hned ráno, možná až později. Budeme čekat klidně celý den," pokrčil rameny Hood.

***

Ráno už stáli všichni připraveni u hlavní cesty. Nevěděli jak dlouho budou čekat ale bylo jim to jedno. Najednou se ozval zvláštní pískot, někomu nezúčastněnému by to mohlo připdat, jako zvuk nějakého ptáka žijícího v lese. Robin a další v tom ovšem poznali tajný signál.
"Už jede," syknul Hood. Chvíli po tomto prohlášení se na cestě objevil jezdec. Robin si do rukou nachystal luk a šíp. Djaq zvedla ruku, aby jejím spuštěním dala Johnovi povel na zvednutí lana, jenž bylo nataženo přes cestu. Will s Allanem si vytáhli svůj meč a Much se připravil, aby mohl seskočit ze stromu, na kterém hlídal, až se posel objeví. Robin napnul ruku s lukem a šípem a zároveň s tím Djaq mávla a John natáhnul lano. Jezdec jedoucí rychle se nestačil lanu jakkoli vyhnout a to ho tak srazilo z koňského hřbetu dolů. Allan ihned vyběhnul chytit koně a Robin došel před posla a mířil na něho svým lukem. I ostatní vyšli ze svých skrýší. Robin kývnul hlavou na Johna a ten posla vytáhl na nohy a chytil tak, že neměl šanci se jakkoli bránit.
"Prohledej ho," řekl Willovi a nepřestával na posla mířit. Will začal posla prohledávat. Po chvilce našel, co hledal. Robin podal luk Muchovi a převzal si od Willa dopis.

Drahý princi,
doneslo se mi nemilé zprávy, že náš přítel Richard se vrací domů. Kéž ho po cestě potká nějaká smrtelná bouře. Pokud se tak však nestane, dotkne se jeho prohnilá noha anglických břehů do měsíce. S Vaším souhlasem a podporou, mu spolu s mími přáteli poskytneme velkolepé uvítání, na jaké do smrti nezapome. Pokud by měla snad jeho výsost zájem, mohla by svého bratra přijet přivítat osobně a vyslechnout si tak jeho poslední slova.
Váš oddaný šerif z Nottinghamu

Po dočtení dopis znovu složil a schoval si ho do kapsy. Zamračeně se podíval na posla. Přemýšlel co s ním, jen tak pustit ho nemohl. Takhle totiž měli výhodu v tom, že šerif netušil, že jeho dopis nedošel. Robin si vzal od Muche zpět svůj luk.
"Co s ním?" zeptal se John a škubl svým zajatcem.
"Postarám se o něk," odpověděl mu po chvílo Robin. "Vy se vraťtce do tábora," nakázal ostatním.
"Ale," namítl Much.
"Řekl jsem, že se o to postarám. Tak běžte," povídl je znovu. John tedy neochotně chlapíky pustil a spolu s ostatními se vydal pryč.

***

Nějakou dobu po té, co se vrátili do tábora, se objevil i Robin.
"Co je s tím poslem?" zeptala se Djaq. Robin však dělal, jako kdyby její otázku neslyšel.
"Šerif naštěstí opravdu neví, že je král už tak blízko," začal Hood, aby tak předchozí otázku zamluvil. "Myslí si, že se král vrátí až tak za měsíc a John pravděpodobně také neví nic víc, jinak by už do Nottinghamu poslal vojsko anebo alespon nějakého posla či tak někoho. On však nic takového neudělal. Richardovi se podle všeho povedlo jeho odjezd utajit co nejdéle to šlo."
"To znamená, že budeme jen čekat na králův návrat?" zeptal se Allan.
"A dělat to co doteď. Myšlenka na králův návrat, chudý nenakrmí," odpověděl mu Robin.




*

Poznámka: Kdyby to někoho zajímalo, tak po této kapitole budou následovat ještě tři a epilog. A ještě jedna informace, za finální podobu těchto poslední dílů se svým způsobem momentálně nejvíce zasloužili zejména tyto osoby - Nicholas Hooper, Craig Armstrong a William Rossa možná k ni přibude ještě někdo další. Kdyby jste se ptali, co jsou tito tři pánové zač, tak jsou to autoři soundtracků k filmům Harry Pottera a Princ dvojí krve, Královna Alžběta: Zlatý věk a Okrsek 49. I když ten naprostý konec ovllivnilo něco jiného ale já už si opravdu nevzpomínám co přesně to bylo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | Web | 13. srpna 2009 v 12:49 | Reagovat

Chudák posel  :-D , ale moc se mi líbila. Už se těším na další. :-)

2 Sami Sami | Web | 13. srpna 2009 v 15:46 | Reagovat

Proč chudák? Co ty víš, třeba si s ním Robin dal čajíček o páté, promluvil mu do duše a pak se s ním rozloučil jak s nejlepším přítelem. ;-)

3 Angel or Devil Angel or Devil | Web | 13. srpna 2009 v 16:38 | Reagovat

Těším se na pokračování. A čím tě ti pánové tak ovlivnili?
Mimochodem... líbí se mi slůvko "alejíčkování", které použil šerif :-D .

4 Sami Sami | Web | 13. srpna 2009 v 17:04 | Reagovat

Angel or Devil: Ovlivnili mě tím, jak krásné soundtracky složili :-) Protože hudba je pro mě tou hlavní múzou.

5 Temprence Temprence | E-mail | Web | 13. srpna 2009 v 21:07 | Reagovat

Krásná kapitola, ale když se nad tím tak zamyslím, nenapadá mě, která kapitola by nebyla krásná.
Ať tak či onak, těším se na pokračování  :-)

6 Sami Sami | Web | 14. srpna 2009 v 15:55 | Reagovat

Temprence: Děkuju za pochvalu.

Jinak pokračování bude snad brzo, mám ho promyšlené, už jsem i začala psát. Ale žial, jak sami určitě víte, prázdniny nejsou nekonečné a tak sem musela začít svůj čas věnovat i pánům jako je Borovský či Dumas a jejich působivým dílům.

7 Angel or Devil Angel or Devil | Web | 15. srpna 2009 v 19:34 | Reagovat

Ach tak... No tak pozdravuj Borovského a Dumase a jestli ttě ovlivní nějakým způsobem i tihle, tak to bude stát za to :-D . Budu se těšit!

8 Sami Sami | Web | 15. srpna 2009 v 21:14 | Reagovat

Angel or Devil:  :-D  :-D  :-D No tak myslím, že zejména u Borovského nějaké ovlivnění opravdu nehrozí :-D Jelikož jsem četla Tyrolské elegie, Krále Lávru a Křest sv.Vladimíra :-D Co se týče Dumase, tam by možná ani ovlivnění nevadilo, jelikož od něj čtu Hraběte Monte Crista ;-) A navíc Monte Cristem už jsem možná i trochu ovlivněná byla, jelikož jsem některé kapitoly psala při poslouchání toho muzikálu od Svobody :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama