25.kapitola - Nepřátelé přibývají

29. srpna 2008 v 11:33 | já, já a já |  Sestra
Takže je tu. Poslední kapitola první řady Sestry. Není moc dlouhá no, ale když já už tam potřebovala dát hlavně jen dvě věci a ty tam také jsou.

Celá banda spěšně dorazila k pasti. V ní sebou zuřivě mával malý mužíček. Jeho rezavé vlase mu bláznivě trčeli do všech stran.
"Bene?!" zavolal Much, když tu osobu poznal. Muž se při zvuku známého hlasu uklidnil a začal si malými očky měřit prohlížet příchozí. Malý John ho mezitím začal opatrně spouštět dolů. Když konečně znovu stoupnul na pevnou zem, pomohl mu Much z lana. Ben se otočil s očekáváním na Robina. Ten mu naznačil ať jde za ním a vydal se do tábora.
-*-
V táboře si Robin sednul na jeden z pařezů a Ben si k němu přisednul. Ostatní se rozptýlili tak různě kolem a snažili se věnovat nějaké své činnosti ale bylo očividné, že se zároveň snaží aby jim neuniklo jediné slovo z následného rozhovoru.
"Jak to vypadá s mírem?" začal Robin rozhovor.
"Tak nějak pořád stejně. Obě strany se sice snad chtějí nějak dohodnout ale zatím nenašli vhodný kompromis." odpověděl mu Ben. "Každopádně podle všeho i pokud k míru nedojde, tak boje nejspíš brzo skončí. Křižácké vojsko se zmenšuje. Jak jsou na tom Saracéni, nikdo jistě neví. Ale povídá se, že Saladin, má nějaké zdravotní potíže." povídal Ben dál.
"A co královo zdraví?" zeptal se starostlivě Robin.
"Zimnice se pořád občas vracívá. Ale zatím se nějak významně nezhoršila." pokrčil Ben rameny. "Ale ono mír k návratu do Anglie nestačí." vrátil se Ben k původnímu tématu.
"Co tím myslíš?" zeptal se nechápavě Robin.
"Král Richard má čím dál více nepřátel. Cesta domů nebude jednoduchá. Když popluje po moři, můžou ho stihnout bouře a některá by mohla být jeho poslední. Pokud se však většinu cesty vydá po pevnině, může velice snadno padnout do rukou nepřátel. V Itálii si musí dávat pozor, na to kde se vylodí. Najdou se tam lidé co rozhodně stojí o jeho smrt nebo zajetí. A nejsou jediný. Je tu také Leopold Rakouský, to je snad jeho nejzavilejší nepřítel. A pak samotný císař Jindřich VI. Jestli by Richard vstoupil na jejich území, zcela jistě by byl zajat. A nakonec je tu ještě Francie." bědoval Ben.
"Co je s Francií? Tam přece vstoupit smí a přes ni by se mohl dostat snadno do Anglie." odvětil spokojeně Robin. Trošku ho ale vyvedl z míry nesouhlasný a lehce překvapený pohled Bena.
"Copak to nevíš? Tohle už neplatí. Král Filip se postavil proti Richardovi. Spolčil se s princem Johnem. Král má čím dál více nepřátel." vysvětlil mu smutně Ben. Robin si smutně povzdechl.
"Určitě si chceš po cestě odpočinout..." začal Robin ale Ben ho přerušil.
"Ne, ne, děkuji. Musím pokračovat dál. Musím navštívit ještě několik dalších lidí. Myslím, že vše co jsem měl, už jsem ti řekl." usmál se na něj Ben a začal se zvedat a loučit. Po té co prohodil několik slov s Muchem, vydal se pryč z tábora. Tam po jeho odchodu zavládlo tíživé ticho, všichni přemýšleli nad tím co vyslechli. Hlavně Robin, přecejenom on nejvíce rozuměl slovům, co mu Ben řekl a věděl toho o královi nejvíc.
-*-
Další dva dny pozorovala Francesca zadumaného Robina z povzdálí. Nevypadal, že by měl náladu na nějaký rozhovor či něco podobného. Raději tak celou dobu trávila s Emily a Matyldou. Právě Matylda začínala Francescu silně štvát. Matylda ji sice nahlas nic neřekla ale ty pohledy, které po ní pořád vrhala, mluvili za vše. Takže, když se po těch dlouhých dvou dnech, Robin vydal někam pryč z tábora, rozhodla se ho Francesca následovat. Šel celkem rychle, takže ji chvíli trvalo než ho doběhla. Poznala, že míří k Locksley.
"Robine?!" zavolala na něj. Ten se na ni překvapeně otočil, vůbec ji neslyšel. "Já, no, potřebovala bych s tebou o něčem mluvit." dostala se ze sebe pracně Francesca. Robin se ležérně opřel o jeden ze stromů.
"Tak mluv." pobídl ji pak.
"No, víš jde o to, že...no..." nevěděla jak to říct.
"Stalo se snad něco?" zeptal se ji unaveně Robin, který neměl moc dobrou náladu a netoužil ani nijak zvlášť po něčí přítomnosti, takže chtěl mít ten rozhovor co nejdříve z krku. Francescu však právě ten jeho očividný nezájem povzbudil.
"Jde o to, že budeme mít miminko." vychrlila tak na něj rychle. Robin se na ni překvapeně podíval.
-*- Konec I.série -*-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tabitha (Bývala Mrs. Rouge :D) Tabitha (Bývala Mrs. Rouge :D) | E-mail | Web | 29. srpna 2008 v 12:02 | Reagovat

Aaaaaaa...Toje úžasný! Ani nevíš, jak se těšim na druhou sérii. :)

2 kiki kiki | Web | 29. srpna 2008 v 14:32 | Reagovat

je to fakt úžasný! už aby byla další série sem zvědavá na to jak bude Robin reagovat:)

3 Sami Sami | Web | 29. srpna 2008 v 16:39 | Reagovat

Asi tě zklamu ale přímý reakce se nedočkáš:-( Jak jsem zmínila v tom souhrnu povídek, tak mezi seriemi bude skok asi tak tři měsíce. Se přiznám, že jsem se tý jeho přímý reakce chtěla vyhnout a zároveň jsem potřebovala aspon trošilinku skočit v čase a tak jsem to spojila.

Jinak další serii začnu snad co nejdřív, protože se sama na ni celkem těším a jsem zvědavá co v ní vlastně nakonec stvořím:-))

4 kiki kiki | Web | 29. srpna 2008 v 22:43 | Reagovat

Tak to je škoda, ale hlavně,že budeš pokračovat:-)

5 Temprence Temprence | Web | 30. srpna 2008 v 21:04 | Reagovat

Úžasné a dokonalé... V podstatě jako vždycky. Vážně mi dochází slova. A nemůžu se dočkat druhé série :D

6 Sami Sami | Web | 30. srpna 2008 v 21:46 | Reagovat

První kapitola druhé serie, by se tu měla objevit ještě do konce prázdnin:-) Už na ní pilně pracuju:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama