6.kapitola - V nočním lese

19. května 2008 v 18:13 | no já |  Sestra
Takže je tu další kapitola(a celkem dlouhá). A po ní i malá anketka.
Jak dopadne oslava? A co seznámení Sáry a "muže v černém"? Co se odehraje v nočním lese? Kdo tam koho potká?

Třeba velice ji zaujal muž celý oděný v černém, který se zrovna blížil právě k ní.
"Guy z Gisbornu, velice mě těší." představil se dotyčný a políbil Sáře ruku.
"Těší mě sire. Mé jméno je Sára z Montrosu." řekla s úsměvem a ze slušnosti ještě dodala: "A tohle je má společnice Francesca." Na znak pozdravu Guy kývl hlavou a Francesca se lehce poklonila. Potom už Guy věnoval svou pozornost jen Sáře.
"Smím vás vyznat k tanci, lady?"
"Samozřejmě, sire."
Sára s Gisbornem protančila několik následujících tanců. Po několikátém tanci Guy představil Sáru šerifovi. Ten v ní viděl skvělé rozptýlení pro Gisborna. Sice pořád ženy považovala za pouhou lepru, ale potřeboval Gisborna v plné síle a to on po návratu ze Svaté země nebyl. Sára se sice navenek tvářila jak ji šerifova společnost těší ale ve skutečnosti byla štěstím bez sebe, když šerif prohlásil, že potřebuje s Guyem mluvit o samotě a tak spolu odešli do jiné místnosti. Sára se proto vrátila k znuděné Francesce.
"Mám novinu." řekla celá šťastná.
"Jo vážně? Jakou?" zeptala se znuděná Francesca.
"Sehnala jsem nám dům." odpověděla ji potěšeně. Francesca se na ní jen tázavě podívala.
"Řekla jsem o tom Guyovi, přecejenom má na starost pozemky okolo Locksley. Tak jsem si říkala, že by mohl o něčem vědět. A taky, že věděl. Kousek za Locksley, na okraji Sherwoodu, je opuštěný dům. Není prý opuštěný moc dlouho, takže ještě nestačil zchátrat.A hned zítra se můžeme nastěhovat." řekla spokojeně Sára.
"Tak fajn no." odpověděla ji Francesca.
"Nevypadáš moc nadšeně." ušklíbla se naštvaně Sára.
"Ale jsem to jo. Jen mě to tady už nebaví. Nechceš už jet domů?" prosila Fran.
"To tedy nechci. Čtrnáct let jsem byla zavřená v klášteře, jen mezi jeptiškami a pár schovankami. Konečně přišla nějaká změna a já si ji chci užít." opověděla ji rezolutně.
"Tak fajn, užívej si, ale já jedu domů. Měj se." prohlásila Francesca naštvaně a vydala se pryč ze sálu.
"Ale Francesco…" povzdechla si ještě Sára, ale její přítelkyně už ji rozhodně nemohla slyšet. Další své myšlenky už ale věnovala pouze Gisbornovi, který se už vrátil z porady se šerifem. Guy ji byl už od začátku sympatický. Moc toho nevěděla o sporu mezi ním a jejím bratrem a popravdě ji to bylo celkem jedno. Nehodlala se do bratrových věcí nějak extra plést, pokud ovšem se on nezačne plést do jejích.
Robin zpozorněl, když uviděl z hradu vyjíždět osamělého jezdce. Navíc jak se zdálo jezdec si to mířil přímo do Sherwoodu. Když se jezdec ještě víc přiblížil, Robin si uvědomil, že to není jezdec ale jezdkyně. A jeho napadly jen dvě osoby, které by to mohli být. Bohužel dotyčná měla na hlavě kápi od svého pláště, takže netušil, která to je. Ale hlavně ho celkem překvapilo, že jede sama, že nejedou spolu. Bohužel ho nenapadl lepší způsob jak dotyčnou zastavit, než že ji stoupnul přímo do cesty. Svůj účel to ale splnilo, kůň a částečně i jezdkyně se ho lekli, takže prudce zastavili. Přitom manévru sklouzla jezdkyni kapuce, takže Robin v ní poznal Francescu. I ona ho už poznala.
"Zbláznil si se?" zeptala se ho naštvaně a zároveň vylekaně.
"Kde máš Sáru?" Robin její otázku ignoroval a zeptal se na to co ho zajímalo.
"Na hradě."
"Na hradě? Samotnou?"
"Samotnou ne. Gisborne ji s radostí dělal společnost celý večer a Sára rozhodně nevypadala, že by jí to vadilo. Takže je všechno jen ne samotná." odpověděla mu Francesca a nemohlo jí uniknout, že nejdřív se Robin při zmínce o Gisbornovi zarazil a následně začal vypadat čím dál víc nabroušeně.
"To snad neví co je zač?" zeptal se naštvaně.
"Myslím, že ví. Ale je jí to celkem jedno. Podle toho co říkala, to bere jako spor mezi vámi dvěma. A jí tvé spory nezajímají."
"Tohle není jen můj spor. Gisborne je padouch. Je to zrádce a vrah."
"No ona Sára se o tyhle věci nikdy tak úplně nestarala. Touží hlavně po zábavě a tu ji hrad nabízí. Navíc se vždycky svým způsobem snažila i v těch nejhorších lidech, hledat něco dobrého. Takže to praktikuje určitě i u Gisborna."
"Tak to hledá marně." ušklíbl se naštvaně Robin.
"Navíc ji Gisborne sehnal dům."
"Sehnal dům?" zeptal se překvapeně.
"Ano. Nějakou osamělejší usedlost kousek za Locksley. Sára se tam chce hned zítra nastěhovat." oznámila mu.
"Vím, o který jde. Patřil před tím jednomu obchodníkovi." řekl zamyšleně Robin.
"Co se s ním stalo?" zeptala se zvědavě.
"S kým?" zeptal se nechápavě Robin, protože ho vytrhla ze zamyšlení.
"Tomu obchodníkovi."
"Aha. No nic překvapivého. Nemohl platit daně a tak musel pryč. Myslím, že dokonce raději odjel z Anglie. Měl velkou rodinu, potřeboval najít místo, kde je bude moct uživit." odpověděl ji zahořkle Robin.
"To je mi líto."
"Tak to tady vypadá skoro s každým. Nikdo tu nemá co jíst, z čeho žít a z čeho platit nesmyslné daně. Šerif ničí okolí Nottinghamu a válka ve Svaté zemi ničí celou Anglii. Snad konečně skončí, nebo snad se alespoň vrátí král."
"To říká ten co v té válce dobrovolně bojoval." neodpustila si Francesca.
"To bylo něco jiného. Bojoval jsem, protože jsem měl pocit, že je to správné. Bojoval jsem za krále, za jeho ochranu. Bojoval jsem za mír. Nebojoval jsem za to abych Anglii zničil. Když jsem tehdy odjížděl, v Anglii to vypadalo jinak. Nemohl jsem tušit jak to nakonec dopadne." odpověděl ji tiše Robin. Jejich další rozpravu přerušil hluk ozývající se od brány města. Postupně z ní vyjelo několik koní a kočárů.
"Hosté se vracejí domů." poznamenala Francesca.
"Radši bys už měla jet." řekl Robin a pohladil jejího koně po hřívě. "Měj se. Určitě se brzo uvidíme." pak se otočil do lesa a vydal se pryč.
"Dávej na sebe pozor." zašeptala Francesca. Robin ji už ale nemohl slyšet. Po té pobídla svého koně a vydala se na cestu k Matyldě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám má povídka?

Ano... 80% (8)
Nevim... 10% (1)
Ne... 10% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama